Zas delší čas bez příspěvků..
a mě moc nenapadá proč nejsem schopná přispívat pravidelně..
fotky evidentně nejsou ze dneška, že.
Poslední dobou zda se, že z mejch slov dalo by se konečně usoudit, že vim co chci, že se profiluju.
No.. doteď jsem usilovně odškrtávala co nechci.
Byl to rok mýho křesťanství a spadla jsem do toho tím nejhezčím způsobem, jakým můžete o věc dostat zájem.
Snažila jsem se a snažila jsem se, aby toho bylo povšimnuto.. Nemyslím, že by to proto mojí víru nějak shazovalo. Pamatuju si, že byla zima, já byla víc sama, než jindy a tohle ty dny určitým způsobem hodně rozjasnilo.
Každopádně jsem zjistila, že když to děláte dobře, vedle víry už není místo.
Dnes je pro mě symbolem tohodlectoho a jsem nadšená, že už jsem konečně schopná to vidět.
Tehdy jsem se ale cítila trochu bezmocně a tak jsem jen kříž obrátila a šla k druhýmu extrému. Jako lusknutím prstů byla tahle dlouhodobá záležitost pryč. Tady teprv bylo všechno pestrobarevný a vzrušující a vidím, že to skončilo hned jak to začalo. Já neskrývavě vzplanula na pár sekund.. ale mezi tím vším vlastně nebyla šance, že by si toho někdo povšiml. Bezmyšlenkovitě jsem popadla zkušenost, která mi patřila a zabouchla za sebou dveře i tady.
Tak to byl jen pokus o výmluvu a malej náhled do mýho chaosu posledních měsíců. Klíčový info je, že sem zpět!