Hallelujah

Tímto článkem bych chtěla poděkovat svojí fotografce Marii Z. za to, jakou skvělou odvádí práci.

Bez ní by můj blog vůbec nebyl takový jaký je teď. Myslím, že je vážně talentovaná, ale o tom se můžete přesvědčit sami tady.

Například všechny fotky z Francie nejsou upravené a přesto jsou skvělé. A jak by to pak dopadlo kdybychom je mohly upravovat, že?

Focení s ní mě hrozně baví, jsme sehraná dvojka a vždycky víme, co dělat. Nestydím se, a proto mi nedělá problém fotit se vzhuru nohama na nejfrekventovanějších schodech v Tulle, na školním pozemku, uprostřed silnice, vedle silnice s pomalým provozem, v davu lidí který neznám, nikdy už neuvidím a nakonec stejně jednou umřou.

Taky nás baví, že kdykoliv se nás někdo zeptá, co to děláme - jak největší profesionálové odpovíme, že to je práce. Proč si neužít to, že jsme dvě cizinky samy v cizím státě?

With this article I want to thank my photograph, Marie Z., for her excellent job. Without her the blog wouldn't be what is now. I think she's really talented, but about that you can convince your-self here. For example, all photos from France ain't customized and they're still good. And what if we would customize them, then? 

I enjoy taking photos with her, we're a well-coordinated couple, always knowing what to do. I'm not ashamed takin' photos upsite down on the most visited stairs in Tulle, on the school grounds, in the middle of a road, next to a road with a very slowly traffic or in a crowd of people that I'll never see again and they will all die eventually.

We also love  when someone asks us what are we doing, we tell him that it's our job. Why don't enjoy that we're two foreignery alone in a state?

 

 

trenchot: Orsay / kalhoty: H&M + DIY / boty: Tommy Hilfiger

photos by Marie Zabadalová