Foxy Lady

Nechápu kde se berou, platonický lásky.
Vážně, nechápu.

Jedný foxy stačí vidět kluka a druhej den se probudím a je to tady. Řekla jsem probudím? No, jenom prostě znám takový případy.  "Je jinej než všichni ostatní".

 Introvertní, svýho času chytrej, přitažlivej.

 A s pihou nad levým obočím, když se zadaří. Prostě Váš typ. 

V tomhle stavu není schopná uvažovat, alespoň ne nad něčím jiným. Člověk je dočista otupělej. Kvůli rostoucímu číslu odmítnutých, myslí si, že může mít všechny, tahle lady. Pět měsíců čeká, nechává ho přijít.
On je netečný, ona dotčená.
Zkouší se chvíli koukat jeho očima a vidí sama sebe, jako jednu z těch dvou indických dvojčat z HP a Ohnivý pohár, přemejšlí, jestli v těch očích se kterýma se furt střetává, ji vidí taky tak. Každým neodmítnutím se jí však dostává energie na další metu a i nový šance na vítězství.
(kdyby jí někdo slyšel...)
A konečně, přijde sama.
(...kdyby jí někdo viděl...)

 Doprdele! - její hrdost šla do prdele.
Znovu předesílám, že tohle všechno je vlastně založený na jeho exteriéru. Ta platonická je taková...křehká.
Vysníte si všechno do posledního prvku esence složky jeho prdu a nikdo neříká, že ten sen dotyčnej nemůže předčít, ale jeden krok vedle a konec.

Jo a k dnešnímu outfitu,
tohle vlastně vůbec není můj styl.

Sorry, it was too long and too crap.
Just listen to the lyrics of Foxy Lady.

And about today's outfit,
this is not actually my style at all.

svetr: attr@ttivo / legíny: Jennyfer / boty: Francie

photos by Marie Zabadalová